11.kolo - SOKOL DOBROVÍZ - SOKOL HOLUBICE 3:2 (2:1)
Sestava: Pavelka - Vilčko, Krása, Kolský, Zbudil - Dias, Kubát, Frey, Vosáhlo - Pichl, Šafránek
Střídali: 70.min. Hlůže J. za Vilčka, 84.min. Rákos za J. Hlůžeho
Branky: Pichl 2x, Šafránek
Rozhodčí: Fára - Zelenda, Verner
Diváků: 160
Zápas s Holubicemi se dal bez nadsázky nazvat zápasem podzimu a pravdy, jak si ve skutečnosti stojí náš přebudovaný team a jak se srovná s fotbalově nejvyspělejším soupeřem, který je v této sezoně v naší skupině adeptem na postup. S odstupem času lze konstatovat, že jsme uspěli a nejen díky výsledku, ale i díky předvedené hře, kterou jsme se prezentovali.
Utkání začalo oboustranně opatrně, jak už to v těchto případech bývá. Šlo o hodně, hrálo se o 6 bodů a bylo jasné, že každá chyba může být potrestána. Když se oba soupeři vzájemně rozpoznali, začali hosté hýřit aktivitou, která jim přinesla první úspěch, když ve 23 min skórovali po sérii chyb a nedorozumění v naší defenzivě. 0 – 1! Zejména oba útočníci soupeře, kteří svým rtuťovitým pohybem vybízeli naši obranu ke stavu nejvyšší ostražitosti.
Okolo 30. min jsme se vypořádali s tlakem soupeře tím nejlepším možným způsobem, takže jsme začali zlepšovat přihrávky uprostřed pole a roztahováním hry do křídelních prostor, odkud jsme vraceli míče před bránu v podobě velmi nebezpečných centrů. Ve 32. min si jeden takový velmi cizelérsky provedený P. Diasem našel před brankou F. Pichl a nemýlil se, 1 – 1 !! Pak se hra přelévala ze strany na stranu až do 42. min, kdy už se schylovalo k přestávce, vzal si míč opět P. Dias a naservíroval naprosto přesně A. Šafránkovi a ten nezadržitelně poslal míč do sítě a naši vedli 2 – 1 !!!
Do druhé půle jsme vstoupili s jednoznačným úkolem vítězství udržet, případně ještě navýšit. Soupeř se také nevzdal, což naznačil několika výpady, ovšem naše obrana zaslouží za tento zápas absolutorium a až na malinká zaváhání pracovala velmi odpovědně a nedovolila soupeři vyjma standardních situací jedinou vyloženou příležitost. Naopak jsme neustále pokoušeli štěstí v ofenzivě, kde zejména neúnavný F. Pichl sváděl souboje s přesilou obránců. Jeho snaha byla po zásluze korunována v 70 min, kdy se opět zjevil sám před hostujícím brankářem a nemýlil se… 3 – 1 !!!! Několik minut poté se 2 x řítil sám na golmana hostí úspěšný nahrávač P. Dias, ovšem ani jednou se mu nepodařilo zakončit přesně a razantně, abychom se mohli radovat vícekrát.
A tak přišlo ono klasické nedáš – dostaneš ! a skutečně jsme v 79 min inkasovali po rohovém kopu a skrumáži před naší brankou kontaktní gól na 3 – 2 !!! K velkým vítězství a velkým mužstvům ovšem patří i zkušenost a disciplína, kterýmiž se naši tentokrát prezentovali měrou převelikou. Posledních 13 minut odehráli naši v klidu a ačkoliv měli soupeři míč na svých kopačkách nedostali se prakticky do žádné šance, z níž by mohli pomýšlet na vyrovnání.
Ačkoliv málokdy chválím individuální výkony, rád bych zmínil P. Krásu a T. Kolského, kteří perfektně odbránili nebezpečné duo soupeřových útočníků a samozřejmě F. Pichla, kterému zachutnalo nejen zdejší pivko, ale také střílení gólů, které se mu daří měrou vrchovatou. Navíc je na hřišti příkladem nejen ve střelbě a proměňování šancí, ale také příkladem v bojovnosti a urputnosti. Myslím, že na takové fotbalisty je radost se dívat a díky nim se na fotbal chodí. Ačkoliv jsme ještě neukončili podzim, těší se na jaro, protože až se hráči ještě více sehrají a absolvují celou zimní přípravu, jistě nám nabídnou více fotbalových lahůdek a zážitků, po nichž tady již řadu let lačníme. T. Lučan