Do zápasu v Kosoři, tedy na hřišti lídra tabulky, stanovil trenér Rákos defenzivní taktiku s jasně určenou taktikou a pokusem o úspěšný výsledek, který by domácím ještě zkomplikoval postup do Okresního přeboru. Střed zálohy zahustil 3 záložníky a na hrotu nechal jen P. Boušku.

   Úvod utkání se odvíjel podle předpokládaného scénáře, který byl dán postavením mužstev v tabulce, tedy domácí tlak a dobývání našeho pokutového území a branky. Tento tlak jsme přestáli velmi dobře, byť mnohdy jen za cenu odkopů do zámezí, které ovšem ctily taktiku určenou koučem. Občas jsme zahrozili z brejku a zejména ten J. Šímy , který centroval před branku soupeře zaváněl gólovou šancí. Když jsme se otřepali z náporu soupeře a začali si přihrávat přesně a ve větším množství, soupeř ztrácel jistotu a kazil svou hru. Ve 31 min se Bohužel zrodila chyba v přechodové útočné fázi, kterou Kosořští potrestali a poprvé rozvlnili síť za dosud bezchybným R. Kubešem 1 : 0 . Ještě do půle se prosadili jednou, kdy z rohu nikým neatakovaný stoper soupeře navýšil skóre na 2 : 0.

     Kdo čekal, že se schováme ve druhé půli do obranné ulity a budeme zakopávat všechny balóny do okolí hřiště, s tím, že uhrajeme nejlepší výsledek všech mužstev na hřišti Kosoře v této sezóně, mýlil se.  Do druhé poloviny zápasu jsme vstoupili velmi aktivně a troufám si tvrdit, že místní tým, složený převážně z hráčů Radotína, kteří hráli ještě před rokem pražskou A třídu, jsme přehrávali a v určitých pasážích byli i lepším mužstvem a domácí jsme hodně trápili útočnou aktivitou. Postupně jsme si vypracovávali i brankové příležitosti a bojovností všech hráčů se tlačili do koncovky. Dokázali jsme podržet míč a kombinační hrou s kolmou přihrávkou se dostávali postupně do šancí a hrozili gólem. V době, kdy naše útočná aktivita hodně stoupala se dostal soupeř k brejku, který bezpečně proměnil. Naši ovšem zápas nezabalili a ač se skóre nevyvíjelo dobře, neustali v útočné aktivitě a byli jsme odměněni gólem velmi aktivně hrajícího P. Boušky, který vystřelil snížení na 3 : 1. Ani po tomto gólu naše útočná aktivita neutuchla a zejména dvě přihrávky P. Boušky volaly po gólu, ovšem nebylo nám přáno. Zápas skončil výsledkem 3 : 1, který ovšem neodpovídá průběhu zápasu a myslím si, že remíza by mu slušela víc i s respektem k síle soupeře.

     Závěrem bych rád vyzdvihnul týmový výkon všech hráčů Dobrovíze, kteří tentokrát nechali na hřišti nejen své fotbalové kvality, ale i bojovnost, kterou každý jednotlivý hráč svůj výkon podepřel. Kdyby takto bojovali vždy v dresu Dobrovíze, netrápili bychom se v zápasech se soupeři, kteří se v této