Zápas v Horoměřicích se odehrával s touhou atakovat konečné 4 místo v soutěži, které by bylo malou náplastí za sezónu, v níž jsme měli postupové ambice, ovšem upřímně řečeno jsme na postup letos neměli. Hrála v tom ovšem hlavní roli kvalita soupeřů a také nekoncentrovanost v některých zápasech. Je třeba sportovně přiznat, že už na podzim  jsme všechny zápasy s kandidáty postupu prohráli a tudíž na jaře už hráli jen pro čest a slávu Sokola Dobrovíz.

    Takže zpět k utkání, které se hrálo za přívětivého počasí na relativně dobře upraveném hřišti. Vstoupili jsme do něj aktivně, s tím, že trenérská dvojice naordinovala ofenzivní taktiku. Nejprve se svými průniky uplatnil Šíma, ovšem jeho centry nenalezly adresáta. Postupem času soupeř převzal otěže zápasu a hrál svůj fotbal, tedy systém krátkých přihrávek s kolmicemi dopředu, kde měli jediného hráče, který naší obraně dělal problémy. Jinak se hrál takový poklidný fotbal, spíše z kategorie zápasů starých gard. Jediné vzrušení se odehrálo v 36 min, kdy si domácí vstřelili vlastní gól, který nikým neatakovaný domácí obránce vsítil do své branky.

   Druhá půle byla ovšem z naší strany jiná káva… Začali jsme zlepšeným pohybem, ovšem soupeř nakopnutým míčem, po hrubce naší obrany přehodil jinak výborného Kalivodu a srovnal na 1:1. Naši se však nepoložili a zvedli obrátky útočných snah do vyšší míry a po sérii šancí přišla  v 65 min krásná nahrávka Přemka Boušky a střelec posledních zápasů Jirka Kučera se nemýlil  1: 2 !! Pak už nebylo o vítězi pochyb a za další dvě minuty se měnilo skóre opět. Po krásném ťukesu na ose Bouška, Kubát, Kučera se posledně jmenovaný opět trefil a stanovil konečný výsledek. Do konce zápasu naši vyplodili ještě nejednu fotbalovou parádu, ale snad laxností v koncovce jsme skóre zápasu již nenavýšili.

   Co dodat závěrem? Byli jsme jednoznačně lepším týmem, šli jsme za vítězstvím a dosáhli ho naprosto zaslouženě. To, že soupeř hrál s oslabeným týmem na tom nic nemění. T. Lučan