Tomáš Kolský se rozhodl ukončit aktivní činnost v A mužstvu. Tímto bych mu chtěl poděkovat za vše, co našim červenobílým barvám odvedl. Zároveň mu připomínám jeho slib o působení v mužstvu staré gardy.

ROZLUČKA

Přátelé, kamarádi…

Letos tomu je přesně 20 let, kdy jsem se přišel do Dobrovíze podívat na posvícenské derby starých gard. Fandil jsem tak usilovně J, že si mě všiml Láďa Krupička starší a o poločase mě hned poslal do kabin, abych se převlékl do dresu a odehrál tak druhý poločas za něho, což se také stalo.

Ihned po zápase jsem se ještě v šatně dostal do hledáčků „Tří mušketýrů“ tehdejšího dobrovízského fotbalu Honzy Nováka, Romana Kučery a Jirky Rákose a obdržel tak rozpis na mistrovská utkání  A-týmu Sokola Dobrovíz. Neodmítnul jsem a již za týden vyjížděl sokolským autobusem, samozřejmě s Hutnikem za volantem, do nedaleké Dobříče.  Starý tramvajový vůz, který zdejší hráči využívali jako fotbalové šatny mám v hlavě stále. Většina z Vás ví, že ho tam mají dodnes a vždy, když jsem se tam v průběhu těch let převlékal, vzpomněl jsem si, že to bylo moje dobrovízské poprvé.

Jak šel čas, zažíval jsem s Vámi všemi spoustu fotbalových radostí v podobě postupu do vyšší třídy, bohužel i fotbalových zklamání v podobě sestupů, přišly i odchody do jiných mužstev, ale rovněž vždy příchody zpět.  Na hřišti jsem velmi rád diskutoval s trenéry, sem tam i s fanoušky – tímto Vás všechny srdečně zdravím J, ale mezi nejoblíbenější patřily strkanice s protihráči a hlavně pak diskuze s rozhodčími, z čehož vyplývala nejedna žlutá/červená karta – no, vždyť víte, co bych dál vyprávěl… V konečném výsledku snad ale nic, co by se vymykalo běžnému chování při sportu. Naopak, bez jakýchkoliv nadsázek můžu zcela zodpovědně říct, že jsem fotbalu věnoval vždy takový čas, jaký je potřeba pro to, aby to za něco stálo a nějak vypadalo. 

Sečteno podtrženo, v Dobrovízi, mezi Vámi, s Vámi, jsem hrál fotbal moc rád. Nicméně vše někdy končí, aby mohlo začít něco jiného, a tahle situace právě u mě nastává. Rozhodl jsem se, využít kulatého výročí působení v Dobrovízi a definitivně tak skončit se svou aktivní účastí v našem A-týmu. Pevně věřím, že mezi novými začátky bude třeba i občasný start ve staré gardě, odkud už mám několikátou pozvánku, a tak se i nadále budeme setkávat u té naší fotbalové radosti.

Rád bych Vás tedy pozval - hráče a vlastně všechny přátele dobrovízského fotbalu na to poslední ÁČKOVÉ pivo, které bych si chtěl s Vámi dát u nás na hřišti v průběhu dobrovízských pohárů, tedy tuhle sobotu. Budu se těšit…

 

Tomáš Kolský