1. Mohl by ses našim fanouškům představit? Jmenuji se Tomáš Racocha, je mi 19 let a pocházím ze Středokluk. Právě jsem dokončil školu, takže všechny mé myšlenky a síly můžu věnovat fotbalu.
  2. Jaká byla Tvoje dosavadní fotbalová kariéra? Čeho bys chtěl ve fotbale dosáhnout? Moje dosavadní fotbalová kariéra byla v celku bohatá, jako malý jsem začínal v přípravce Středokluk, kde si mě všiml trenér SK Kladna. Na Kladně jsem strávil šest let, poté jsem dostal nabídku z FK Dukla Praha, kam jsem odešel na roční hostování. V Dukle se mi ovšem příliš nedařilo, byl jsem často zraněný a do základu jsem se dostal jen zřídka. Proto jsem se po vypršení hostování vrátil zpět na Kladno. Z Kladna jsem na rok odešel do Kneževse, poté jsem zkoušel hrát v Hostouni, ale za B tým jsem hrát nechtěl, proto jsem zůstal raději v Kneževsi.
  3. Čím Tě zlákala nabídka na přestup do Dobrovíze?  Mě osobně zlákala vidina lepšího fotbalu, lepší tréninková morálka. Hlavně jsem se chtěl posunout někam dál, takže i postup do okresního přeboru hrál velkou roli.
  4. Jak jsi vnímal tým Sokola Dobrovíz z pozice soupeře? Já jsem toho proti Dobrovízi vlastně moc nenahrál, hrál jsem proti Dobrovízi čtyři soutěžní utkání a občas na turnajích. Vždycky jsou tyhle zápasy trošku vyhrocenější, mně osobně to vyhovuje, mám rád u fotbalu pořádné emoce.
  5. Ve III.třídě jsi byl nejlepším střelcem. S kolika góly bys byl spokojen ve II.třídě?  Nebo máš radost i z gólových přihrávek? Jako útočník góly dávat musím, každý má na hřišti svůj úkol a tohle byl ten můj. Miluji ten pocit když dám gól a můžu ho pořádně oslavit. Tento rok jsem ve III. třídě vyhrál nejlepšího střelce, ale II. třída je zase o level výš, tak budu rád za pár gólů. Nahrávky na gól beru samozřejmě také jako plus, s Vendou Knotkem jsme si uměli v Kněževsi parádně vyhovět, jednou nahrál on mně, podruhé zase já jemu. 
  6. V mládežnických týmech jsi hrával na postu stopera, mezi dospělými v útoku. Co Ti vyhovuje víc?   Jako menší jsem začínal ve střední záloze, postupem času se ze mě ale stával obránce, trenéři chtěli využít mé výšky v hlavičkových soubojích. Když jsem přišel do Kněževse, tak stopery hráli vždycky starší a zkušenější, proto mě začal Jirka Kettner stavět do útoku, kde se mi začalo dařit. Osobně raději hraji v útoku.
  7. Kdysi byl jednou nohou v našem klubu i Tvůj otec. Pak jsme si dlouho vyčítali, že se jeho příchod nedotáhl do konce. Schválil Ti přestup? Byl Tvým vzorem?  Já tátu na fotbale začal vnímat až tak ve 14 letech, ale co slýchám od chlapů v Kněževsi a v okolních vesnicích, tak tu byl táta vždycky žádané zboží. Asi nemůžu říct že by byl úplně mým fotbalovým vzorem, jsme na hřišti hodně rozdílní, on byl velmi technický, uměl skvěle nahrát a hrál hodně pro tým, naopak já jsem spíš typ do soubojů a využívám své rychlosti. K fotbalu mě samozřejmě přivedl on, na všechny fotbaly mě vozil a sledoval každý zápas. Byl to vždycky takový můj domácí trenér, ale také největší kritik ze všech. Při přestupu do Dobrovíze mi pouze řekl svůj názor, ale nechal mě to udělat po svém.
  8. Jak vidíš působení Sokola Dobrovíz v okresním přeboru? V jaké části tabulky se bude pohybovat, případně s jakým umístěním bys byl spokojen?  Některé týmy z okresního přeboru jsem měl možnost vidět hrát, některé týmy jsou dobré, některé bychom měli porazit. Doufám, že budeme v horní části tabulky.