1) Co Tě vedlo k přestupu zrovna do Dobrovíze?

K přestupu z Hostouně mě vedlo to, že jsem hrával konce zápasů. Milan s Lukášem byli taky moji oblíbenci z kabiny, která mi sedla snad celá. Navíc jsem měl v Hostouni nejlepšího kamaráda Radima Lince a s trenérem Supáčkem se člověk taky nasměje, ale když nehrajete, něco tomu chybí. S příchodem mladších kluků v kabině začal převládat jejich humor a konkurence se trochu zvýšila, z toho jsem pochopil, že půjdu pryč. Když Krupi s Ďolikem nadhodili jejich odchod směr Dobrovíz a já jsem se sem měl v blízké budoucnosti stěhovat, byla to pro mě nejvyšší priorita. Taky jsem nikdy neměl hřiště „za domem“ a vždycky jsem musel dojíždět. Na tréninky teda stále jezdím autem, protože jezdím na poslední chvíli, ale je to příjemnější cesta.